FORTUNA

Android aplikace

I Shiffrinová může prohrát z mečbolu

Tenisový blog Tomáše Budky

Díl 5.

I Shiffrinová může prohrát z mečbolu

Tenisový svět o tomto víkendu žil finálovými zápasy Australian Open, ale já bych dnes chtěl začít jinde. Tenis u protinožců jsem sice samozřejmě sledoval, ale mnohem blíž jsem byl asi nejvýznamnější sportovní akci roku v České republice Světovému poháru slalomářek ve Špindlerově Mlýně. A i tam obklopen krkonošskými vrcholy, mrazivými teplotami a křupavým sněhem jsem si vzpomněl na tenis. Mikaela Shiffrinová v nedělním slalomu vedla po 1. kole o 67 setin sekundy před Němkou Dürrovou. Zdálo se, že vyrovnání rekordu Ingemara Stenmarka v počtu vítězství ve světovém poháru je na spadnutí. Jenže prohrála o šest setin. Podle mě to je stejné, jako by Shiffrinová prohrála z mečbolu. Nedokázala dorazit závod k vítězství ve chvíli, kdy ho měla velmi blízko, a prohrála. A jak reagovala? S úsměvem. Jako vždycky. Tak jak to dříve dovedla i po hořké porážce snad jen Lucie Šafářová.

U protinožců v Melbourne to dopadlo podle očekávání. Minimálně u mužů. Novak Djokovič je šampion. U nás se říká: „Hotovo, 20.“ V Srbsku už je to teď: „Hotovo, 22.“ Novak Djokovič během turnaje ztratil jediný set! A tak možná největším zádrhelem na cestě za titulem byla čtvrtfinálová aféra otce Srdjana Djokoviče, který se nechal natočit s ruskými fanoušky s vlajkou s fotkou Vladimira Putina a písmenem Z na tričku. To jsou prostě šílené přešlapy …

Vlastně podle očekávání vyhrály i Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková čtyřhru. Získaly sedmý grandslamový titul. A vůbec nejlepší na tom je skutečnost, že to podle mě opravdu čekali úplně všichni a ony to zvládly.

V tomto týdnu je tenisová zábava poloviční a přesto zajímavá. ATP tour pauzíruje a uvolnila místo v kalendáři kvalifikaci Davis cupu. Češi zavítali do Portugalska, do Maii nedaleko Porta. Možná jste četli zprávy, že český tým trápí zima. Tým se v hotelu probudil v sedmi stupních, v hale bylo při prvním tréninku stupňů pět. To je samo o sobě na tenis hrozné, a navíc si k tomu musíme připočítat, že Tomáš Macháč a zejména Jiří Lehečka hráli ještě nedávno Australian open v 35 stupních … strašný rozdíl.

Oba Portugalci, jejichž nasazení se čeká, tedy Joao Souza a Nuno Borges, vypadli v Austrálii už v prvním kole a očekával bych, že se od té doby pilují doma antukový tenis v přípravě na Čechy. To českým hráčům teď chybí. Přesto bych vsadil na naše. Sestava Lehečka, Macháč, Vít Kopřiva, Jakub Menšík a Adam Pavlásek je podle mě silná a dobrá.

Obdivuji pětašedesátiletého kapitána Jaroslava Navrátila, který už definitivně ustanovil v týmu „třetí partu“. Začínal s nejúspěšnější generací Berdycha a Štěpánka, postupně přešel na Veselého a Rosola a teď už jsou to Lehečka s Macháčem. Nominaci teď dostal už i sedmnáctiletý Jakub Menšík. Mnoho kapitánů tohle nedokáže, často se střídají s generacemi hráčů, se kterými jsou spjatí, stejně jako trenéři v kolektivních sportech. Jaroslav Navrátil je nejúspěšnější daviscupový kapitán v české historii a stále drží krok s dobou a nebojí sázet na nové tváře. Tak ať to vyjde. Postup by českému týmu slušel.

Na závěr ještě témě, které jsem tady rozebíral už minule – Linda Nosková. Po neúspěchu v diskutovaní kvalifikaci Australian Open si jako další turnaj zvolila ten v Lyonu. Tentokrát kvalifikací prošla a v prvním kole porazila dvojnásobnou grandslamovou vítězku Garbiňe Muguruzaovou. Když vezmu v potaz, že Nosková měla čas se na turnaj připravit, nemusela na poslední chvíli cestovat z Austrálie zpět do Evropy a přidám k tomu fakt, že v pavouku podle mě není nikdo, kdo by měl nějakou bombastickou formu, začínám mít až hříšně finálové myšlenky.

Nezapomeňte, že za stavu 15 – 0 ještě není vyhráno!

Hezký nejen tenisový týden přeje Tomáš Budka