FORTUNA

Android aplikace

Online podpora! Začni chatovat
Máš zprávu! Začni chatovat

Kluci taky

Tenisový blog Jaroslava Plašila

Díl 4.

Kluci taky

Máme za sebou první týden Australian Open a pořád nevycházím z údivu. Doufali jsme, že máme slibnou generaci kluků, kteří se vzájemně táhnou, ale že to bude až takové?

Takže si teď v nadsázce vypůjčím slogan propagující ženskou fotbalovou reprezentaci. A jsem moc pyšný na to, odkud jsem, když za mnou v Melbourne Parku chodí reportéři z různých zemí a chtějí vědět, jak správně vyslovovat jméno čtvrtfinalisty mužské dvouhry Jiřího Lehečky.

Nedávno jsme si v Říčanech povídali na domácí extralize smíšených družstev, mentální kouč jednadvacetiletého českého tenisty Jan Mühlfeit mluvil o smělých cílech, atakovat letos nejlepší dvacítku, samotný tenista to trochu korigoval na padesátku, s tím, že i to bude hodně těžké.

Hned po prvním grandslamu už tam bude! Fantazie. A to by se Jiří Lehečka v případě čtvrtfinálové výhry mohl posunout i na příčky zaručující nasazení na největších turnajích.

Jeho nejbližším soupeřem na Australian Open bude Řek Stefanos Tsitsipas, který se může stát v případě titulu novou světovou jedničkou. Podmínky v Melbourne českému tenistovi svědčí, a co je nejdůležitější, zůstává klidný. Za každé situace. V tom se ohromně posunul, nevyčítá si nezdary, soustředí se na míček, který zrovna přijde. S každým větším kurtem a soupeřem se zatím zlepšoval. Ve čtvrtfinále nebude favoritem, ale když bude servírovat jako v posledních zápasech, bude mít solidní příležitost jít ještě o kousek dál.

I mně dal druhou šanci, když jsem s ním na začátku turnaje mluvil. Byl to krásný rozhovor, plný emocí, Jiří Lehečka konečně prolomil první kolo na grandslamu, jenže po několika minutách jsem si všimnul zastaveného nahrávání. Trapas. Ale český reprezentant to vzal s velkým nadhledem, „taky dělám dvojchyby,“ prohlásil s tím, že mi to klidně celé řekne znovu. Ani náznak toho, že by ho to obtěžovalo.

Australian Open je grandslamem, který často přináší překvapení. Před turnajem byl zřejmě hlavním motivem návrat Srba Novaka Djokoviće, ale je otázkou, jak moc ho bude limitovat bolavá noha. Před dvěma lety triumfoval v Melbourne i s natrženým břišním svalem, dovede hrát ekonomicky, defenzivně, dokáže využít ohromných zkušeností a mentální převahy. Ale bude to stačit?

Takže se dívám i na to, kdo další by případně mohl mít šanci titul v mužském singlu získat. A tak nějak mi z toho už delší dobu dobře vychází Sebastian Korda.

Když jde ze šatny chodbou na centrální dvorec Roda Lavera kolem postav šampionů, na plakáty otce Petra Kordy a „přítele na telefonu“ Andreho Agassiho poklepe raketou. Možná má i některé další rituály, ale také silné vzpomínky. V Austrálii se dařilo jeho sestrám golfistkám, zmíněný táta Petr vyhrál tenisové Australian Open v roce 1998 a Sebastian o dvacet let později triumfoval na stejném místě mezi juniory. V Melbourne se prý cítí podobně jako doma na Floridě, jednotlivými zápasy ho provází rady a povzbuzování kouče Radka Štěpánka. Sebastian Korda porazil výborné soupeře, poradil si s různými styly i těžkými stavy. A na přípravném turnaji v Adelaide dva týdny před grandslamem měl mečbol na Novaka Djokoviće. Všechno to do sebe hezky zapadá, nedivil bych se tomu nejlepšímu možnému konci.

V ženském pavouku dohrála suverénní světová jednička Iga Swiateková už ve čtvrtém kole, ale to zase není až taková senzace. Nedávno hladce podlehla Američance Jessice Pegulové na United Cupu a tu a tam ukáže, že toho na ni může být až příliš. Před grandslamem jsem viděl nejvýš Bělorusku Arynu Sabalenkovou, psal jsem o tom minule, moc se mi zamlouvá, jak turnajem proplouvá právě Jessica Pegulová, nápadně se zlepšuje loňská wimbledonská šampionka Jelena Rybakinová z Kazachstánu. Zjevně jim svědčí rychlejší podmínky, hlavně během dní, které teď budou celkem teplé.

Je lákavé přiřadit do této skupiny i Karolínu Plíškovou, i když se její osmifinálový zápas odehraje ještě před tím, než tento blog vyjde. Jeden ze zdejších pracovníků, který jezdí léta pravidelně po velkých turnajích a přepisuje výpovědi hráčů na tiskových konferencích, prohlásil, že by to tentokrát v Melbourne mohl být její rok. Pravda, on sice tráví většinu grandslamů v místnosti a na kurty a výkony tenistek nevidí, ale zase si říkám, že sportovce detailněji pozoruje při rozhovorech, a třeba už za ty roky dokáže spolehlivě rozpoznat, v jakém rozpoložení jednotlivé hráčky jsou.

Tak hodně štěstí a „dobré oko“ všem, JP