Hola Madrid

Přiznám se, že podnik v Madridu vždycky patřil ke sportovním akcím, které jsem si moc přál navštívit. Od fanoušků jsem na turnaj často slýchával chválu, a teď byla skvělá příležitost jej aspoň krátce na pár dní poznat. A být i blízko návratu Barbory Strýcové, která se po mateřské pauze znovu představila na dvorci.

Vsadím si!

Sedmatřicetiletá tenistka už si pro sebe kariéru jednou uzavřela jako nádhernou a vydařenou. Vždyť zažila triumf ve Wimbledonu, tituly ve Fed Cupu i olympijský medailový úspěch, takže rozlučkové turné může brát už jako bonus. Ale jakmile vstoupí na kurt, stále má ohromnou touhu vyhrávat.

Překvapilo mě, jak dobře na tom byla fyzicky, ale i tenisově v prvním singlovém utkání od předloňského Australian Open, když hrála naprosto vyrovnaný duel se soupeřkou z hranice nejlepší padesátky Cocciarettovou /mimochodem dvaadvacetiletá Italka pak v dalším kole nebyla zase tak daleko od vítězství nad domácí Badosovou, což ještě zpětně potvrzovalo dobrý výkon Češky/

Vyhrávat na antuce singlové zápasy bude přesto i příště pro Barboru Strýcovou složité, zvlášť pokud ji los do cesty postaví protivnici, která při hře od základní čáry prakticky nezkazí míček. Dobrou zprávou ale je, že už ji čeká „jen“ Řím, a pak zřejmě hned tři turnaje na oblíbené trávě včetně Wimbledonu.

Nechci teď vyvolávat velká očekávání, ale když dám dohromady hru, zkušenosti a travnatý povrch, vypadá to velmi slibně. I ve dvouhře, protože uspět ve čtyřhře může zkušená tenistka okamžitě. I teď na antuce v Madridu.

Báře jsem se tam při rozhovoru omlouval, že její první deblové utkání po návratu už bohužel kvůli dalším pracovním povinnostem neuvidím, ale slíbil jsem, že na finále určitě dorazím zpátky.

„No, to nevím, vždyť máme už na 1. kolo strašně těžký los,“ smála se tenistka v narážce na souboj se sestrami Chan z Tchajwanu. Však také úvodní set dopadl hrozivě 1:6. Ale pak začaly naskakovat „staré věci“ a Barbora Strýcová a Hsieh Su-Wei znovu připomínaly pár, který v roce 2019 právě v Madridu / a pak i ve Wimbledonu/ triumfoval. Letenku ještě nemám, ale hotel na přespání jsem si pro jistotu zarezervoval :)

Samozřejmě, sportovní výkon může ovlivnit celá řada věcí, tenistka už denní program podřizuje rok a půl starému synovi Vincentovi, a jsou noci, kdy toho oba moc nenaspí. Ale důležité je, že hned v prvním duelu česká hráčka zjistila, že se může na utkání plně soustředit, hlavou jí během zápasu neběží myšlenky, jestli je o synka dostatečně postaráno. V mamince, která tou dobou hlídá, má totiž stoprocentní záruku.

V Madridu jsem se toho snažil za dva dny na kurtech vidět co nejvíc. Nadchla mě série čerstvě šestnáctileté Mirry Andrejevové, kterou jsem letos v lednu sledoval na vlastní oči ve strhujícím finále juniorky Australian Open. Tenkrát těsně prohrála v rozhodující sadě, ale už tam ukazovala, že se toho vůbec nebojí. Na svůj věk velmi dobře podává, hlavně z forhendové strany dokáže velmi nebezpečně útočit. Ještě jako patnáctiletá nedávno ovládla dva turnaje kategorie ITF ve Švýcarsku, a teď sbírá své první body i na okruhu WTA. Už jich má 120, všechny z Madridu, kde se stala třetí nejmladší vítězkou zápasu v hlavní soutěži turnaje WTA1000. Postupně porazila Kanaďanku Fernandezovou, Haddadovou - Maiovou z Brazílie i Polku Linettovou, a jsem moc zvědavý, jak si v osmifinále poradí s ohromnou úderovou silou Bělorusky Sabalenkové. Osobně bych byl překvapený, kdyby senzační jízda ještě pokračovala, na antuku jsou podmínky v Madridu celkem rychlé, ale svou roli může sehrát nervozita, kterou spíš pocítí velká favoritka, než dívka, co nemá co ztratit.

Mirra je teď v živém žebříčku těsně za Brendou Fruhvirtovo a v případě výhry by ji předskočila. Mimochodem fanoušci mohou mít ve zmíněných hráčkách i v celých sourozeneckých dvojicích celkem zajímavá srovnání. Sestry Brenda a Linda Fruhvirtovy jsou na tom věkově podobně jako Mirra a Erika Andreevovy. A atraktivní by mohlo být i vzájemné deblové utkání. Obě sesterské dvojice se teď ve španělském hlavním městě představily ve čtyřhře a obě velmi potrápily favorizované páry za sítí.

V Madridu už je v singlech jenom Barbora Krejčíková, není to žádná senzace, v sezónním pořadí je na tom z českých tenistů nejlépe a na venkovní antuce mohou zřejmě nejvíce vyniknout její přednosti. Ve své části pavouka tentokrát nemá častou rivalku posledních měsíců Sabalenkovou, ale už ve čtvrtfinále by mohla narazit na světovou jedničku, Polku Swiatekovou. Ta má, troufnu si říct, v Barboře Krejčíkové momentálně asi nejnepříjemnější soupeřku na okruhu a výsledek potenciálního vzájemného utkání ve Španělsku může mít i jistý psychologický efekt na případná další střetnutí, třeba i na grandslamovém Roland Garros, kde mohou mít obě tenistky ty nejvyšší cíle.

Mimochodem, věřím, že si to samé už brzy budou fanoušci říkat také o Rakušanovi Thiemovi, který se z různých důvodů několik let trápil. Jeho hra se teď ale nápadně zvedá, takže na centrálním dvorci v Caja Mágica nebyl daleko od toho, aby porazil Řeka Tsitsipase. O tomto návratu třeba zase příště před dalším velkým podnikem v Římě.

Hodně štěstí všem, JP.