FORTUNA

Android aplikace

Bezesná noc Lindy Noskové na Australian Open

Bezesná noc Lindy Noskové na Australian Open

Jak by řekl klasik, tento způsob australského tenisového léta zdá se mi poněkud nešťastným. Když jsem se o tom bavil s některými místními obyvateli, s nadsázkou vyprávěli, že se letos ještě ani nekoupali, a že opravdu horkých dní bylo v Melbourne tentokrát velmi málo. Hodně se to tady mění, dva dny fouká silný vítr, teplota nepřeleze dvacítku, pak je jeden den k třiceti stupňům, a pak se zase ochladí. Takže se i vyplatí sledovat, jak bude, protože to může mít vliv na výkony či výsledky.

Co se ale na počasí určitě svádět nedá, je vyřazení světové jedničky Polky Igy Swiatekové, o což se už ve 3. kole postarala výtečná Linda Nosková. O fantastickém představení české hráčky jsem si povídal třeba i s šestnáctiletou talentovanou juniorkou Vendulou Valdmannovou, říkala mi, že s tím silným zážitkem ani nemohla usnout, když viděla, co všechno v aréně Roda Lavera o tři roky starší krajanka předváděla. A taky dodala, že Linda na tom dost pravděpodobně bude podobně. Je toho totiž určitě hodně, co se člověku honí v hlavě po takovém výjimečném představení.

I proto se také tenistům někdy stává, že je pro ně obtížné na skvělý výkon navázat. A teď naposledy to na Australian Open přiznávala i Anna Blinkovová, která neustála slávu a nával pozornosti po vítězství nad velkou favoritkou Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu, takže pak o dva dny později podlehla Italce Jasmine Paoliniové.

Australian Open

Kdo mohl vsadit na brzké vyřazení světové jedničky?

Linda Nosková je po čtvrt století první náctiletou tenistkou, která dokázala na Grand Slamu v Melbourne porazit světovou jedničku. Ale napadá mě spíš příměr s Petrou Kvitovou, které se to ve stejné fázi turnaje povedlo na US Open v roce 2009. Kvitové bylo tehdy také devatenáct, a přestože pak v New Yorku další utkání prohrála, v hlavě jí zůstaly zkušenosti, které pak zúročila později. To se teď /v dalších letech/ klidně může stát i Lindě Noskové, která si v nové situaci ověřila, že její tenis obstojí v konkurenci těch nejlepších hráček světa, doservírovala duel proti světové jedničce za psychicky nejtěžšího stavu 5:4, tohle bude mít navždy v sobě.

Upřímně se teď ale cítím trochu diskvalifikovaný cokoli předvídat, protože jsem před turnajem vůbec nepředpokládal brzké zakolísání Polky Swiatekové, zdála se mi v trénincích tady vyladěná, považoval jsem ji za největší favoritku. Ale na druhou stranu, už úvodní duely ukázaly, že hraje v divném napětí, sice otočila už skoro prohraný zápas s Američankou Danielle Collinsovou, ale všechno řešila silou, a když to nešlo silou, tak ještě větší silou. Nebyla v pohodě, v duelu s Lindou Noskovou se uchylovala ke zdržování, to nemá žebříčková jednička zapotřebí. Přitom i z dřívějších let si pamatuju, že Iga umí i technické věci, hrála i mixy, ale přestože v minulých sezónách celkem často vyhrávala, opravdu uvolněná mi na kurtu od prvního triumfu v Paříži 2020 přijde málokdy.

Rozhodující duel pro zisk titulu na Australian Open

Barboru Krejčíkovou jsem před Australian Open tipoval, že dojde nejdál z českých singlistek, a nejbližší utkání se zatím suverénní Arynou Sabalenkovou může být pro obě hráčky klidně i klíčem k celkové výhře. Byť je v této části pavouka také nebezpečná Američanka Coco Gauffová. Krejčíková mi teď přijde ohromně motivovaná, otáčela zápasy, z potíží se opakovaně dokázala dostat do solidní herní pohody, a i když ještě v zádech nemá tolik vyhraných duelů, bude hrát „nahoru“ a nemusí jí tolik překážet nervozita. Navíc v minulosti Krejčíková opakovaně ukázala, že její výkon ještě může vylepšit plné hlediště a velký kurt.

Zatímco v dolní polovině pavouka jsou ze čtyř účastnic čtvrtfinále hned tři grandslamové šampionky, naprosto otevřená je teď horní část, kde je z osmi účastnic 4. kola jen jedna žena se singlovým titulem, Běloruska Victoria Azarenková. A když jsem před Australian Open říkal, že je pro mě teď po dlouhé době přehlednější ženská špička než mužská, teď abych to s omluvou korigoval. Ze čtyř největších favoritek, které hrály dobře i na úvodních akcích nové sezóny, nepřešla polovička třetí kolo.

A mužský Grand Slam vyhraje…

Stále nemám silnější názor na to, kdo má největší šance získat titul v mužském singlu. Novak Djoković sice naprosto dominoval v posledním duelu s Adrianem Mannarinem, ale levoruký Francouz mu stylem hry nemohl ublížit. A pořád je pro mě zásadní otázka aktuálního Grand Slamu, jestli srbského šampiona už může v zápase na tři vítězné sety porazit Ital Jannik Sinner v případném semifinále. A tady nemám moc jasno. Jen si říkám, kdy, když ne teď. Sinner by měl na své straně zřejmě publikum, v zádech má nedávný daviscupový triumf s otočkou z mečbolů, proti Australanovi Alexeii Popyrinovi ve druhém kole byl Djoković zranitelný, a Ital má mnohem stabilnější a kvalitnější hru.

Ale neodepisoval bych nikoho z druhé části pavouku, mnozí Poláci jsou sice v šoku z brzkého vyřazení Igy Swiatekové, ale nedivil bych se, kdyby za pár dní oslavovali nečekaného finalistu Huberta Hurkacze. V utkání s Jakubem Menšíkem sice nepůsobil nejpevněji, český talent ho značnou část utkání přehrával. Ale Hurkacz nepanikaří, hodně situací zachrání servisem, který má možná nejlepší na mužském okruhu, a už jen to ho na rychlém betonu v Melbourne Parku staví v napínavých závěrečných kolech do výborné pozice. Tak ať je i ta vaše, co možná nejlepší.

Hodně štěstí všem, Jaroslav Plašil, Radiožurnál Sport.

Probí­há odesí­lání­ tiketu...