BLOG #44: Tenis se vrací do Číny
Na mužském okruhu ATP čekají na hráče čtyři zastávky v Čcheng tu, Ču chaj, Pekingu a Masters v Šanghaji, na ženském okruhu WTA dokonce sedm turnajů v Kuang-čou, Ning-po, Pekingu, Čeng-čou, Hong Kongu, Ťiang-si a turnaj šampionek v Ču chaj. To je seznam akcí, během kterých se profesionální tenis vrací poprvé od roku 2020 do Číny.
Že to je fúra turnajů, bodů, ale hlavně peněz, o tom nemá smysl se rozepisovat. Že to poslední jmenované je pro celý cirkus klíčové, je snad jasné každému. Ale proč vlastně stojí za to se nad návratem ATP a WTA do Číny pozastavit?
Posledním turnajem na čínském území před startem letošní asijské túry byl podnik kategorie WTA International v Šen Čenu v lednu 2020, mimochodem čtyřhru tam tehdy vyhrály Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou. Pak přišel covid a s ním dlouhá tenisová pauza, kterou ukončily až turnaje v letošním třetím zářijovém týdnu.
Prostě se nehrálo kvůli hygienickým a z nich vyplývajícím cestovním omezením. To ale platí jen pro ATP. Ženský seriál WTA měl situaci komplikovanější. V listopadu 2021 se do všeho přimíchala známá aféra „Zmizení Pcheng Šuaj“. Tenistka údajně obvinila čínského vicepremiéra Čanga Kao-liho ze sexuálního nátlaku, načež zmizela z veřejného života.
Výkonný ředitel WTA Steve Simon vyhlásil, že túra pozastavuje turnaje v Číně, dokud se situace nevyřeší. V tu chvíli, tedy v prosinci 2021, se to zdálo jako velmi odvážný a správný krok, který ukazuje, že z pohledu jakéhosi drdovského „vyššího principu mravního“ WTA záleželo víc na tom, co je správné, než na tom, o kolik peněz tím přijde.
Bohužel se později ukázalo, že šlo od Steva Simona o naprosto ojedinělý světlý moment, protože v dalších otázkách společenské odpovědnosti, která převyšuje sportovní výsledky, (např. situace s body-nebody WTA ve Wimbledonu 2022) naprosto selhal.
Turnaje v Číně jsou zpět je jasné, že WTA žádnou silnou pozici na obranu své bývalé světové jedničky ve čtyřhře Pcheng Šuaj vlastně nezaujala. Situace dodnes není spolehlivě a transparentně vyřešená, přesto se hraje. Takže se bojkot smrskl jen na období, kdy se v Číně stejně hrát nedalo kvůli covidu. Jak napsal britský deník The Guardian „síla peněz opět zvítězila“.
Když už se tedy v té Číně hraje, najdeme tento týden v pavouku turnaje v Ning-po tři české hráčky Petru Kvitovou, Lindu Fruhvirtovou a Kateřinu Siniakovou. Kvitová hraje po téměř měsíční pauze, naposledy startovala na US open. V prvním kole porazila Němku Friedsamovou. Ve druhém ji čeká Putincevová z Kazachstánu. Kvitová ji porazila ve všech třech předcházejících vzájemných zápasech. Věřím, že to dokáže zase, ale nebude to jednoduché. Nicméně, když se to podaří, přijde mi při pohledu do pavouka turnaje, že cesta až do finále je vlastně docela otevřená.
Linda Fruhvirtová v prvním kole po čtvrt roce vyhrála. Volejte třikrát: „Sláva! Sláva! Sláva!“ Lindě totiž hrozila desátá porážka v řadě. Je ale nutné dodat, že španělská tenistka slovenského původu Rebeka Masárová zápas nedohrála a Fruhvirtová tak prošla dál po skreči soupeřky.
Její další soupeřkou je Anna Blinkovová. Ta v poslední době také nezáří, protože prohrála třikrát v řadě. Mohla by tak být pro Fruhvirtovou „dobrou“ soupeřkou na zisk dokonaného vítězství po dlouhé době. Vsadím se ale, že snadné to nebude ani náhodou.
Tento můj tenisový blog je poslední v letošní sezóně. Pokud jste si aspoň občas našli čas na jeho čtení, jsem moc rád. Pokud se vám líbil, jsem ještě raději. Pro mě bylo jeho psaní nevšední a velmi příjemnou zkušeností a také motivací, jak si ještě prohloubit znalosti tenisového prostředí. Každopádně děkuji všem, kteří s nápadem blogu přišli, kteří ho editovali a zveřejňovali, a především těm z vás, kteří ho četli. Děkuji.
Nezapomeňte, že za stavu 15 – 0 ještě není vyhráno!
Hezký nejen tenisový týden přeje Tomáš Budka