Skupina C
Skupina C – Argentina, Saúdská Arábie, Mexiko, Polsko
Tým okolo Lionela Messiho patří tradičně mezi turnajové favority, nejinak tomu bude i tento rok. Ve skupině je prověří silné Polsko s Robertem Lewandowskim a rozhodně nebezpečné Mexiko. Saúdská Arábie do skupiny míří jako outsider.
ARGENTINA (3. tým v žebříčku FIFA)
Světoví šampioni z let 1978 a 1986 se na turnaj dostali z druhého místa kvalifikace CONMEBOL. V 17 odehraných zápasech získali 39 bodů se skóre 27:8. Lepší už byla jen Brazílie, která uhrála o šest bodů více. Argentina se účastnila téměř všech světových šampionátů. Odhlásila se z ročníků 1938, 1950 a 1954. Jediný turnaj, kam se nekvalifikovala, byl ten v Mexiku v roce 1970. Ke dvěma zlatým triumfům přidala i dva stříbrné – první přišel na úvodním MS v roce 1930, ten druhý následoval v roce 2014 v Brazílii, kdy finále v Riu de Janeiro ovládlo Německo v poměru 1:0. Na posledním šampionátu v Rusku vypadli Argentinci v osmifinále s Francií 3:4.
TRENÉR: Lionel Scaloni
Teprve 44letý kouč se týmu ujal po posledním neúspěšném mistrovství světa. Původně byl společně s Pablem Aimarem jmenován dočasným trenérem, posléze se ale stal stálým lodivodem argentinského národního týmu. V roce 2021 vyhrál s Argentinou Copa América, čímž pro tento národ získal první trofej po 28letém půstu. Byl dokonce nominován na cenu FIFA pro nejlepšího trenéra, ale nedostal se do finálního výběru tří nejlepších. U argentinského týmu začal trénovat díky spolupráci s Jorgem Sampaolim – součástí jeho trenérského týmu byl už předtím v Seville, posléze se oba přesunuli právě k reprezentačnímu kormidlu.
OPORY TÝMU
Lionel Messi. Není žádným tajemstvím, že právě jeden z nejlepších fotbalistů v historii tohoto krásného sportu bude jednou z hlavních hvězd celého turnaje. Dlouholetá opora Barcelony, která současně hájí barvy francouzské Paříže Saint-Germain, odehrála v národním dresu přes 160 utkání a nastřílela téměř 90 branek! Může se jednat o jeho poslední šampionát, a tak pro úspěch svého národu udělá cokoli. Opomíjet nemůžeme ale ani další hvězdy jako jsou třeba Ángel Di María z Juventusu, Giovani Lo Celso z Villarrealu či Lautaro Martínez z Interu Milán. Obranu pak bude řídit zkušený Nicolás Otamendi z Benfiky.
SAÚDSKÁ ARÁBIE (53. tým v žebříčku FIFA)
Druhý největší stát arabského světa se na turnaj kvalifikoval tím, že vyhrál skupinu B své části kvalifikace. V ní za 10 odehraných zápasů získal 23 bodů se skóre 12:6. Za sebou nechal Japonsko, Austrálii, Omán, Čínu a Vietnam. Na MS se Saúdská Arábie poprvé kvalifikovala v roce 1994 a od té doby chyběla pouze dvakrát – v letech 2010 a 2014. Při svém posledním vystoupení v Rusku navíc dokázala uhrát 3 body díky vítězství 2:1 nad Egyptem, které zařídil gól v poslední minutě zápasu.
TRENÉR: Hervé Renard
Bývalý francouzský obránce stojí v čele týmu od července 2019. Předtím trénoval i jiné národní týmy – konkrétně Zambii, Angolu, znovu Zambii, Pobřeží slonoviny a Maroko. Na klubové scéně působil v řadě týmů. Nejprve ve francouzském Draguignanu, kde ukončil i svou hráčskou kariéru. Poté působil v anglickém Cambridge United, následně se vydal na pár měsíců do vietnamského týmu Song Da Nam Dinh. Přes další angažmá se postupně dostal také třeba do prvoligového týmu z Francie Sochaux, v roce 2015 pak vedl ve 13 utkáních Lille. Na posledním MS v Rusku vedl zmíněné Maroko.
OPORY TÝMU
Žádný z reprezentantů Saúdské Arábie nepůsobí v zahraničí, všichni hráči hrají za domácí kluby. Nejlepšími střelci týmu jsou Fahád Al-Muválad a Sálim Al-Davsárí. Prvně jmenovaný je 28letý krajní záložník, který většinu kariéry hrál za Al-Ittihad. Z něj v roce 2018 zamířil na hostování do Levante, kde ale stihl odehrát jen dva zápasy. Druhý jmenovaný působí po celou svou kariéru v Al-Hilal FC, tedy s výjimkou jednoho utkání, kdy si zahrál za španělský Villarreal proti Realu Madrid (také v roce 2018). Oporou defenzivy je Jásir Al-Šahrání, jenž je od roku 2012 Davsárího spoluhráčem, stejně jako záložník Salmán Al-Faradž.
MEXIKO (12. tým v žebříčku FIFA)
Mexická fotbalová reprezentace obsadila ve své kvalifikační skupině druhé místo. Získala stejně bodů jako první Kanada – ve 14 utkáních jich vybojovala celkem 28 se skóre 17:8. Až na pět výjimek se Mexiko vždy účastnilo světového šampionátu. Momentálně drží sérii, kdy sedmkrát za sebou vypadlo v osmifinále, tedy v prvním vyřazovacím kole. V Rusku se tomu naposledy stalo při duelu s Brazílií, který Mexičané prohráli 0:2. Nejúspěšnější vystoupení tohoto amerického národa se datují do let 1970 a 1986, tedy do let, kdy země turnaj sama pořádala. V obou případech došel tým totiž do čtvrtfinále.
TRENÉR: Gerardo Martino
Hlavním trenérem mexického národního celku je 59letý Argentinec Gerardo Daniel Martino, zvaný Tata. Jedná se o již velmi zkušenou osobnost. Maritno totiž v minulosti vedl také národní týmy Paraguaye (2007 až 2011) a Argentiny (2014 až 2016). Na klubové scéně je jeho nejznámějším angažmá sezonní působení v Barceloně. V ročníku 2013/2014 se mu podařilo vyhrát jen Španělský superpohár, a tak poté ve funkci skončil. Mexické reprezentace se ujal v lednu 2019 a v létě téhož roku se mu podařilo vyhrát Zlatý pohár CONCACAF, když ve finále porazil Spojené státy americké 1:0.
OPORY TÝMU
Největší ofenzivní hrozbou v týmu Mexika bude 31letý útočník Wolverhamptonu Raúl Jiménez. Ten před angažmá ve Wanderers prošel ještě třeba Atlétikem Madrid či Benfikou. Za národní tým již nastřílel tři desítky branek, blíží se navíc jeho stý start v reprezentačním dresu. Přes stovku utkání odehráli již čtyři aktivní fotbalisté. Jsou jimi 35letý záložník Andrés Guardado z Betisu, 37letý brankář Guillermo Ochoa z Clubu América, 34letý střední obránce Héctor Moreno z Monterrey a 32letý záložník Héctor Herrera z Houstonu Dynamo. Prvně jmenovanému navíc chybí jen přes 20 reprezentačních utkání k tomu, aby počet startů zaokrouhlil na 200. Vedle těchto zkušených borců budou Mexičané spoléhat třeba také na Hirvinga Lozana z Neapole.
POLSKO (26. tým v žebříčku FIFA)
Cesta polského týmu na letošní světový šampionát nebyla vůbec jednoduchá. V kvalifikační skupině obsadil díky zisku 20 bodů při skóre 30:11 druhé místo za Anglií. Jen o dva body pozadu zůstala Albánie, o tři body pak Maďarsko. V následném prvním kole baráže měli Poláci narazit na Rusko, to bylo ale vyřazeno, a tak se rozhodující duel odehrál až posléze v Chorzówu proti Švédsku. Ten polský tým vyhrál 2:0, díky čemuž mohl oslavit, že se na MS představí podruhé v řadě a podeváté ve své historii. Největšími úspěchy jsou jednoznačně třetí místa z let 1974 a 1982 v Německu, respektive Španělsku. Na posledním mistrovství skončilo Polsko ve skupině s Kolumbií, Japonskem a Senegalem poslední.
TRENÉR: Czesław Michniewicz
Michniewicz dostal tým na starosti až v lednu letošního roku, a to kvůli tomu, že dosavadní trenér Paulo Sousa se rozhodl ujmout brazilského Flamenga. Pod jeho vedením ale tým vyhrál právě zmíněnou baráž proti Švédsku. 52letý trenér vedl ve své kariéře již 10 klubů. Nejdéle vydržel v Lechu Poznań, kde působil v letech 2003 až 2006. Mimo jiné dále trénoval také Jagiellonii či Legii Varšava. První reprezentační angažmá měl v letech 2017 až 2020, kdy stál v čele polské jednadvacítky, se kterou se poprvé od roku 1994 kvalifikoval na závěrečný turnaj mistrovství Evropy.
OPORY TÝMU
Největší hvězdou a hrozbou pro všechny ostatní týmy je kanonýr Robert Lewandowski, mimo jiné také kapitán národního týmu. Tento vynikající forvard dával góly všude, kde hrál. Ať už to bylo původně v Lechu Poznań, či poté v Borussii Dortmund a Bayernu Mnichov. Před touto sezonou se upsal Barceloně, kde do toho vlétl rovněž ve velkém stylu, což v Lize mistrů pocítila třeba i Viktoria Plzeň. O jeho obrovských kvalitách nelze pochybovat. Slušně mu pak sekunduje Arkadiusz Milik, který jinak hraje za Juventus, stejně jako brankář Wojciech Szczęsny. Gólovou hrozbu představuje také Krzysztof Piątek ze Salernitany. Velkou oporou defenzivy je Kamil Glik z italského Beneventa.